Xterra

Bláto mi hodně pomohlo k dobrému výsledku, říká Helena Erbenová po MS XterraBronzová Xterra a zlatá premiéra ve swimrunu pro Helenu Karáskovou
Byla to hodně vydařená sezona, říká Helena ErbenováDěda koupil letenky, a tak zamířila na Maui...
Defekt vyřadil Zadáka z boje o medaileErbenová veze z MS v terénním triatlonu bronz, obhajoba titulu nevyšla
Erbenovou hřála obhajoba bronzu z ME, ale láteřila nad pravidly: Závodníci hledají zábavu, ne buzeraciFrantišek Žilák: Člověk si musí dávat vysoké cíle...
Helena Erbenová Karásková má kompletní sbírku medailí z Xterra i nové příjmeníHelena Erbenová vybojovala na Maui páté místo!
Helena Erbenová získala v Belgii třetí letošní triumfHelena Karásková třikrát zlatá: ovládla Xterru, swimrun i MČR v terénním triatlonu
Helena Karásková vládne Evropě, sezonu zakončila 8.místem na MS XterraIronman? Děkuji zatím ne, říká Kubíček
Je to pro mě cenné a nečekané vítězství, říká Lukáš Kočař po MČR v terénním triatlonuKamila Bulířová: Xteře jsem propadla…
Kamila Bulířová: „Sport si užívám!“ Když vyrazí na dovolenou, změní se ve zničující soustředění
Krušnoman MTB TriatlonKřeče a tepelné vyčerpání, i to je Xterra na Maui
Kubíček dál zůstává profíkemKubíček neztrácí motivaci, rád by vylepšil české maximum na Maui
Kvůli zranění ukončil Karel Zadák kariéruLetošní česká královna terénního triatlonu je ze Cvikova
Letošní Kubíček je výkonnější než ten loňskýMaui? Je to nevyzpytatelný závod a stojí balík peněz
Nálada před Xterrou je pohodová, prostě Havaj…Nebýt pádu, mohlo to být daleko zajímavější, říká Erbenová po havajském šampionátu
Neznámý junior Jiskra překvapil i sám sebeNicolas Lebrun: Sport je můj život
Petr Cvrček: „X-terra mě pohltila“Petr Vejvoda: Havaj je droga!
Piloušek našel novou výzvu. Zúčastní se Rally DakarPlavčíkův vypečený triatlonový víkend přinesl nakonec vítězství
Poráží profesionálky a přitom stíhá vychovávat dcerkuPřekvapení v Xteře. Zadák prohání Kubíčka
Raději než na Maui, tak do reprezentace, říká Lenka Cibulková, vítězka xterra Klíny Rally Dakar je jako Ironman. Výzva a dobrodružství
Rozkvete liberecká orchidej i na Havaji? Rvát se ve vodě a zahodit zbytečný respekt. Kuříková před finále MS ví, co zlepšit
Trénuje na pohodu a bez intenzity, přesto září!Triatlon jako droga!!! Po prvním závodě již plánuje další
Třetí místo z Xterra Prachatice je pro Erbenovou tentokrát vítězstvím V roce 2003 začala, letos jede na Havaji
Vydařenou sezónu by rád prodloužil o havajskou XterruZadák běhá týdně 110 km
Zadák míří opět vysokoZadák plánuje poměřit se s nejlepšími duatlonisty
Zadák se již soustředí pouze na XterruZadák trénuje s Ospalým a Krňávkem
Zadák získal po návratu z Havaje pořádnou motivaciZávěrečný singletrack Tisíc a jedna zatáčka jsem si užíval a makal, říká Jan Venca Francke po MS Xterra
Závod v Prachaticích je jeden z nejhezčích na světě, říká Ruben Ruzafa, vítěz XTERRA CzechŽilákovy sny o Xteře ruší drnčení motorové pily
Toto vyhlášení se (spolu  představením programu seriálu Xterra Czech Tour pro rok 2007) uskutečnilo v závěru listopadu tradičně v Hluboké nad Vltavou.

Této výtečné multisportovkyni přinesla uplynulá sezóna  nejeden cenný kov, ale vedle toho také mnoho nových sportovních i jiných podnětů, postřehů, informací, zkušeností i poznatků. A jaký tedy vlastně že byl nejen po sportovní stránce uplynulý rok pro „Ivču“ či „Fingru“, jak také této excelentní triatletce mnozí přátelé říkají..?!

Sympatická triatletka z lužického podhůří opanovala seriál osmi závodu v Česku i Německu

V letošní sezóně se vám podařilo dosáhnout opravdu výborných výsledků, ať již v triatlonu, duatlonu, horských kolech či bězích. Které z těchto výher či titulů si asi nejvíce považujete?
Asi právě celkového triumfu v českém triatlonovém pohárové seriálu XTERRA. Přece jen je to dlouhodobá soutěž osmi relativně rozličných, náročností různých, podniků na území česka i Německa (pozn. autora: jeden ze závodů XTERRA Czech Tour se uskutečnil v srpnu v německé Žitavě), která zohledňuje dlouhodobou výkonnost, proto je naprosto objektivním ukazatelem výkonnosti. Samozřejmě ale obecně platí, že i jakýkoli jiný, byť třeba jen dílčí, kvalitní výsledek také potěší a bývá patřičnou motivací pro další trénink a práci – člověku by to mělo dodat vždycky novou šťávu - sílu a energii.

Jsou samozřejmě i závody, kde se nepodaří dosáhnout na předpokládané místo či pořadí.. Můžou být třeba i taková akce či závod nějakým způsobem pro další uvažování sportovce závodníka, potažmo člověka vůbec, vnitřně důležité?
No, vím, kam ta otázka patrně míří. Zářijový pád z horského kola v České Kamenici (pozn. autora: Ivana jako favoritka měla velmi těžký pád již v prvním kole závodu a přivodila si vedle jiných drobných poranění hlubokou tržnou ránu ve spodní části obličeje) mou psychiku na další dobu samozřejmě negativně ovlivnil, i když natěstí se jednalo prakticky již o konec sezóny. Proto věřím, že na jaře to bude v ostrém závodě zase již vše OK. Podobné věci dílem vnitřně poznamenají, to je jasné, ovšem člověk nesmí, nebo by alespoň neměl, si to příliš připouštět, protože pak by to něco podobného nemohl provozovat vůbec. Takže navzdory tomu, že jsem s tou hrůzostrašnou jizvou v obličeji již smířená a rekonvalescence je také celkem úspěšná, tak samozřejmě jako ženu takováto věc na srdíčku rozhodně nezahřála a nepotešila. Člověk se však určitě poučí – chyba byla tehdy možná trochu zbytečná, následný pád také. Příště budu snad chytřejší.

Prostřednictvím závodů existuje možnost podívat na mnoho atraktivních a zajímavých přírodních míst. Existuje takové, kam v příštím roce z tohoto důvodu opět zamíříte?
No tak závodím ponejvíce zatím převážně pouze v českých luzích a hájích. A i když je člověk v lese, v přírodě a všude je něco zajímavého, nemá při závodě většinou myšlenky na to, že by se snad někam kvůli něčemu zajímavému navracel. Logicky – vracet se budu na místa, kde se závodilo letos a bude se závodit i v roce příštím. Ale obecně: já jsem ráda tam, kde se to zelení a je hezky a pohoda. Takže mám vlastně štěstí, že terénní triatlon právě ven a do přírody patří. Je to s tím prostě tak nějak spjato.

Kdo je vám ve sportovním konání oporou, pomáhá někdo?
Těžko říci, kdo nebo co je či není největší oporou, ale samozřejmě patrně hlavně sestra, která se v totožné oblasti řadu let také pohybuje, je tím člověkem, který je mi doposud v tomto smyslu nejblíže. Takže oporou obecně rodina jako taková - matka jako majitelka firmy svým pochopením a umožněním individuálního pracovního rytmu. A v době dávno minulé hlavně otec – ten nás obě ke sportu a pohybu aktivně vedl a rozuměl tomu, co je potřeba dělat. Pak je to samozřejmě řekněme skupina více lidí, kteří se na mém sportovním fungování a teď již i rozvoji podílí – a to jak po stránce kvalitního materiálního a technického zabezpečení, určitého všeobecného marketingu, tak v oblasti samotné přípravy, skladby tréninků, sparingu apod.

A existuje také nějaká participace sponzorů nebo jiných partnerů?
Jak jsem se částečně již vyjádřila, využívám pouze kvalitní technické a materiální zázemí a servis pro trénink i závody, na němž se podílí a připravuje zástupce jednoho z předních internetových obchodů s velomateriálem na českém trhu. Ovšem žádným profíkem nejsem, takže klasickou profesionální, či jinou -  třeba sponzorskou - smlouvou nedisponuji. Ale celkem logicky – pokud by má výkonnost i dosažené výsledky snad nějaký progres ještě měly a něco podobného třeba následně umožnily, tak bych se náležité diskusi o této oblasti či přímo prezentaci některého subjektu či firmy, které by o případnou spolupráci projevily zájem, asi nebránila.

Závodní sezona skončila. Co to znamená - co následuje v nejbližších dnech, týdnech, měsících, jaká bude zimní příprava?
Z pohledu sportovního je to po relativně volnějším období nyní obecně postupný příklon k nabírání objemů, tedy k objemovým tréninkům. Samozřejmě, že hlavně naběhat by se přes zimu dalo a dá ledacos. Ale protože z části by můj trénink měl nyní více inklinovat k cyklistice, čekají mě asi perné hodiny nejen v sedle kola, pokud počasí dovolí, ale také nezáživného trenažéru. Tedy je to občasná účast ve veřejných krosových závodech v běhu, přes zimu běžky, pro mě neskonalá lopota ve vodách plaveckých bazénů. No, myslím, že nejen já se už zase těším na příchod jara a hlavně opětovné prodloužení dne, kdy je vidět a dá se venku něco normálně dělat i po večerech. A zároveň budu přes zimu premiérově pod drobnohledem odborníka, tak uvidím, co mi to vlastně přinese.

Závodění či samotná příprava musí být určitě i časově velmi náročná. Je vůbec poté vedle práce nálada a čas věnovat se sobě, rodině, přátelům?
Vzhledem k faktu, že se v rámci svého zaměstnání podílím na fungování menší rodinné firmy, je samozřejmě organizace času a systému přípravy výrazně jednodušší, než kdyby člověk byl nucen setrvat na jednom místě osm hodin pracovní doby. Závody, ale především trénik, jsou sice celkem časově náročné, ovšem nemám zatím pocit, že by tím trpěly rodinné či jiné osobní vztahy, přátelství a další vazby. Samozřejmě, že i okruh přátel a kamarádů se celkem pochopitelně etabluje z okruhu lidí, kteří se v oblasti uvedených sportů pohybují. A jedním z mých životních hesel je žít okamžikem a naplno – a to myslím se ve sportu i životě snažím uplatňovat. Takže při vhodné skladbě pracovního i privátního programu se toho dá stihnout opravdu hodně.

Lze pojmenovat něco konkrétního, co Vám vlivem sportu chybí nebo za co byste závody, trénink, sport a pohyb vůbec vyměnila?
Obávám se něco takového neexistuje, alespoň ne v oblasti věcných, hmotných a jiných materiálních statků. Jistě, vyvstávají pak třeba mnohdy důležitější okolnosti rodinné, partnerské, duševní a jiné, které by asi člověk byl nucen nakonec upřednostnit. Pohyb a sport mě však doprovázejí od malička a pevně věřím, že tomu i tak nadále bude. Ty euforické pocity při vyplavovování endorfinů po povedeném závodě či tréninku člověk asi nenahradí ničím. Ale to se dost obtížně popisuje – to je třeba si prožít! Možná, že kdo se více hýbe a sportuje, dobře ví, o čem je řeč. Neumím si zatím vůbec představit, že by se moje životní bytí snad mělo někdy ubírat případně nějak hodně jiným směrem.

Dosavadní úspěchy na sportovních kolbištích mají u Vás zatím stále vzestupnou úroveň. Existuje hranice nebo meta, kam byste svou výkonnost chtěla v dlouhodobém horizontu posunout?
To je relativně obtížná otázka. Terénnímu triatlonu jako samostatné sportovní disciplíně se vlastně věnuji plně teprve druhou sezónu, takže ani psychické opotřebení není zatím nikterak velké a chuti závodit i trénovat je zatím dostatek. Doposud jsem si vždy sportovala především jen tak sama pro sebe a svůj dobrý pocit z pohybu. Až letos na podzim nazrála doba svěřit se i v rámci přípravy do rukou povolanějších. Tedy uvidíme, co v nejbližší budoucnosti toto systematické a odborné tréninkové vedení vlastně přinese. Pokud kvalitativní posun směrem vzhůru – tak asi jen dobře. Ale pokud snad ne, myslím, že zase až tolik se neděje. Přece jen – člověk se tomu úplně profesionálně nevěnuje, sportovat si pro svůj dobrý pocit není taky vůbec zlé a přece jen - v životě jde ve finále někdy o dost důležitější věci, než o sportovní výhru či triumf.

 PŘEDSTAVUJEME IVANU LOUBKOVOU

Jméno, příjmení: Ivana Loubkova
Datum a místo narození: 20.05.1980, Česká Lípa
Výška + váha: 162,5cm +  53kg
Rodinný stav: volná jak pták, tedy jako že svobodná..
Bydliště: Cvikov – podhůří Lužických hor
Zaměstnání: provozní manažerka v rodinné firmě na outdoorové oblečení
Sportovní klub: TT CYKLORENOVA CVIKOV + AC Česká Lípa
 
Ivana Loubková (jinak též sestra dříve úspěšnější, bývalé české juniorské reprezentantky v duatlonu Kateřiny Loubkové) je 26-letá (doposud svobodná) sportovkyně, která se v posledních letech zaměřuje ponejvíce na multisportovní disciplíny, jako je duatlon a triatlon. V sezóně 2006 dosáhla mnoha větších či dílčích úspěchů – např. především již zmíněné celkové prvenství v seriálu XTERRA Czech Tour 2006, titul bajkové královny Pekla Severu a dále spousta jednotlivých dílčích medailových umístění v krosových, silničních i dráhovýdch bězích, duatlonu, triatlonu či na kole ( 1. místo Krkonošský Scott MTB maraton, 2. místo v MTB maratonu „Kolem Mostu s kolem“, 3. místo v MTB republikovém pulmaratonu Česká Kamenice atd..).

Sportu a kvalitnějšímu tréninku se více věnuje až od svých 19 let, závodům pak od roku 2003 v mateřském klubu TT Cyklorenova Cvikov. Původně orientační běh a kolo postupně zcela vystřídal právě duatlon a triatlon, od předloňského roku se postupně zvyšuje i podíl cyklistiky jako takové. Pohybu a sportu se doposud věnuje výkonostně, profesionálně je totiž vázana jako zaměstnanec v menší rodinné firmě na outdoorové oblečení své matky na pozici provozní manažerky. Na podzim 2006 došla Ivana k rozhodnutí svěřit se do rukou odborníka a pokusit se o systematické tréninkové vedení, které by mělo poodhalit, kam až fyzický potenciál této, již nyní, výborně disponované sportovkyně sahá.

CVIKOVSKÝ „TERMINÁTOR V SUKNÍCH“ V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH

Která vlastnost je pro tebe absolutně charakteristická?
Vůle, cílevědmomost, někdy však i dílčí nespokojenost se sebou i okolím, občas pesimismus.. jiní však posoudí asi lépe..

Kde na Zemi bys ráda žila?
Nemám žádné konkrétní místo, líbí se mi všude, kde se to zelení..

Pro které lidské chyby máš největší pochopení?
Pro ty, za které nemůžeme..

Na co, krom sportu, bys ráda měla dále talent?
Zatím mi stačí to, co umím, doposud nemám potřebu něco dalšího nějak zvláště rozvíjet..

Máš oblíbený song, píseň, kapelu, zpěváka..? co posloucháš..?
Řízným rockem nepohrdnu.. vydržím třeba Wanastovky, můžu Tři sestry, nevadí mi Red Hoti..

Jakou soukromou radost si nikdy neodepřeš?
Kulturní vyžití – hlavně při vínku..

Kým jiným bys případně ráda byla?
Já jsem šťastná za to, kým jsem, proto bych se nerada převtělovala do někoho jiného..

Jaká je tvá největší chyba/nedostatek, které by ses ráda zbavila?
Těch je samozřejmě více.. někdy mě trápí asi určitá sobeckost (zřejmě vlastnost získaná v dětství, kdy jsem měla vždy přednost před sestrou), mnohdy i neschopnost přirozené komunikace s okolím (pramení snad ze stydlivosti?)

Co by pro tebe bylo největším neštěstím?
Ztráta kohokoliv z mé blízkosti - sem závislá..

Jakou barvu a zvíře máš ráda?
Šedé kočičky..

Čeho si nejvíce vážíš u žen?
Odolnosti, ať už psychické či fyzické..

Čeho si nejvíce vážíš u mužů?
Existuje něco? ..možná pozornosti k ženám, pokud tím někdo trpí..

Čeho v životě nejvíce lituješ?
Zatím nemám čeho litovat a pevně věřím, že nikdy ani nebudu..

V jaké životní situaci dokážeš lhát?
V případě, že to pomůže všem zúčastněným a když vim, že se pravda nikdy neprovalí..

V jakém stavu mysli se právě nalézáš?
Myslím, že na někoho myslím..

Jakou tvou dobrou vlastnost lidé v tvém okolí přeceňují?
Dost lidí si myslí, že snesu všechno... není to ale pravda..!

Které slovo či větu nejvíce používáš?
To se nedá.. no, k publikování by to asi nebylo..

Kdo nebo co je největší láska tvého života?
Láska ke sportu či práci asi správnou láskou není, to je jen oblíbená činnost.. takže láska jako taková přirozená k rodině je jasná, k člověku v partnerským vztahu se zrodila a zahynula...

Z čeho máš největší strach?
Asi stejná odpověď jako u největšího neštěstí - ze ztráty kohokoliv..

Čeho si nejvíc vážíš u svých přátel, rodiny?
Upřímnosti... ale samozřejmě všech těch klasických dobrých rysů charakteru, co zní někdy jako klišé..

Co považuješ za svůj dosavadní největší životní/profesní úspěch?
Za úspěch považuju každou maličkost, která se podaří, a na ten opravdu velkej úspěch trpělivě čekám..

Jak nejraději trávíš čas?
Pohybem... nejvíc ale ve společnosti.. a „pod vlivem“..

Kdo měl a má na tebe největší vliv?
Ve sportu otec, na výchovu hodné milé dcerky matka a dohromady oba vytvořili toto..

Jaké je tvé nejoblíbější místo?
Za volantem..

Máš nějaké životní heslo/hlášku - jaké?
Žít pro přítomnost a naplno..

MAB 
 

XC Bohemia 2006


Ped závodem...


K MTB patří i težké pády. Česká Kamenice


Xterra Hluboká 2006


Xterra Praha 2006
 
 

nepouzivame